Genealogie je pomocná věda dějepisná, která líčí posloupnost generací a vývoj příbuzenství jednotlivých rodin. Genealogie se v minulosti uplatnila především z hlediska právních věcí ohledně dědictví. Její výsledky člověka ukotvují v časoprostoru. Dávají životu smysl a zprostředkovávají potřebu transcendentna (potřeby vlastního přesahu). Jejím hlavním předmětem bádání je rod, rodina a jejich dějiny. Popisuje vlastní historii badatele a poukazuje na kořeny jednání členů systému, jejich chyb a předností. Historie rodu může poučit potomky, aby neopakovali chyby předků. Mohou se učit z jejich zkušeností získaných v řadě generací.
Studuje jednotlivce a proměny jednotlivých druhů rodinných vztahů. Zkoumá mezilidské vztahy, které vyplývají ze společenského rodového původu jedince. Genealogie se pěstuje na úrovni vědecké a amatérské. V současné době, o které se hovoří jako o době vykořenění, stoupá zájem veřejnosti o genealogii na úrovni amatérské. Což je velmi pozitivní, protože
Pátrání po předcích je podnětná, ale celkem náročná činnost. Začíná se v přítomnosti tázáním žijících příbuzných, od nichž můžeme získat spoustu cenných informací o společných předcích a jejich životě.
Postupuje se systematicky generaci po generaci – pátrání nemusí mít ráz pátrání vědeckého a příliš hlubokého, ale stačí se jen tak ptát těch příbuzných, kteří jsou kolem Vás, i tak se dovíte o historii svého rodu spoustu obohacujících informací.
Toto platí, dle mého názoru, až ve druhém až třetím kroku Vašeho pátrání, vyptávání se: Genealogické bádání není pouze hledáním suchých dat jako je datum narození, sňatek, úmrtí nebo bydliště, ale vytváření komplexního obrazu předka. Občanský genealog se ptá, jak příbuzný žil, co vykonal, jaký byl a jaký byl jeho život. To vše dáváme do historického kontextu doby, v níž žil. Tak můžeme dojít k úplnému poznání našich předků pochopení a přijetí, obrazu jejich života a osobnosti.
Hledané informace získáváme prostřednictvím historek ze života předků a vylíčení životních podmínek. Jaké měli živobytí, rodinné zázemí, ale také soukromé listiny jako jsou deníky, dopisy, rodinné památky a především fotografie.
Toto vše je zdrojem obsahu rodopisu, který může být dále dokumentován osobními a úředními listinami jako jsou například rodný list, oddací list, vysvědčení, výuční listy, diplomy, občanský průkaz, vandrovní knížky, cestovní pasy, domovské listy, pracovní a vojenské knížky, pracovní dekrety, spolkové či stranické legitimace, doklady týkající se náboženství a víry, úmrtní listy.
Poté, co vyzpovídáme všechny žijící příbuzné, začne pátrání v archivech, na farních úřadech a matrikách. Informace z doby před rokem 1900 lze získat z úředních a veřejných knih a listin.
Pátrání krok za krokem – máte-li již spoustu informací a v jejich záplavě se tak trochu ztrácíte:
Graficky si zaznamenejte svůj rodokmen, co dáte dohromady ,,tady a teď“ – tak zhruba. Což může pomoci v systematickém bádání generaci za generací větev za větví. Lze se přihlásit na www.myheritage.cz web je zdarma, je jednoduchý a přehledný. Lze v něm systematicky i celkem chaoticky doplňovat informace tam kam patří, jak je budete získávat.
Když už máte graf a zhruba přehled, kdo vše do rodiny náleží, je čas prohlubovat znalosti z hrubých dat na podstatu lidských osudů a to jen tak, že si půjdete povídat s příbuznými o vašich společných předcích a rodových kořenech. Zde je zase dobré mít soupis otázek, co vše se chcete dovědět kromě historek a jedinečných příhod. (zaměstnání, rodinné a existenciální poměry, záliby, schopnosti atd.)
Do rodiny patří také předčasně zemřelí i děti, které neměly možnost se narodit. Ale také životní lásky, které nemohly být naplněny. I oni mají ve vědomí rodinné historie své místo. Důležitá jsou také tabu, uvědomit si, o čem se vlastně v naší rodině nemluví.
Tragické osudy a předci konající činy, které bychom raději ani neviděli, patří do rodinné historie také. Jednou z příležitostí během bádání je ozdravení rodových kořenů pochopením a přijetím dobrého ale i všeho zlého. Lze se tak ,vyrovnat s minulostí, abychom byli volní pro budoucnost.
Vytyčte si linii žen, generace po generaci dcera, matka, babička, prababička a tak dále. S čím se ženy museli potýkat, jak žily, co se v této linii traduje a to samé můžete udělat v případě syna. Linie mužů v rodu, v níž se přes otce, dědečka, pradědečka traduje pojetí mužské role a mužnosti. Jak muži chránily své rodiny, čím vynikali, co se traduje v této linii.
Pátrání je nyní o něco snadnější, protože máme k dispozici již digitální podobu archivů. Odkaz na rozcestník k archivům jednotlivých krajů, dle původního členění naleznete na stránce