Rodinné vzdělávání v Německu

(Familienbildung)

V Německu se již od roku 1917 rozvíjí samostatný obor rodinné vzdělávání, jenž založil vynálezce mateřských škol Fröbel, z jehož poznatků také čerpala Marie Montessori pro svůj ucelený pedagogický koncept. V současné době je tento úžeji pojatý akademický obor součástí pedagogiky dětství, jenž se od roku 2010 vyučuje na vysokých školách. Jeho absolventi mohou pracovat například v rodinných centrech, jeslích či v mateřských školách a v centrech rodinného vzdělávání. Cílem rodinného vzdělávání, je nabídnout rodičům snadno dostupné kvalitní, kvalitní a relevantní vzdělávání v místě bydliště ale i prostřednictvím médií. V Německu je kvalita těchto služeb garantována státem a je součástí sociálních služeb. Jedná se zde o formou podpory jako jsou dávky státní sociální podpory a tou druhou bezplatnou formou je právě nabídka nabídka programů rodinného vzdělávání v místě bydliště rodičů, která je koncipována na základě potřeb a na základě sociálněekonomické, kulturní a životní situace rodin.

V Německu je již od vzniku oboru pojata podpora, vzdělávání a péče o rodiny sociálně pedagogicky. Což obnáší přístup, který není primárně zaměřen na problémy a nedostatky, ale především si všímá a rozvíjí zdroje, hodnoty, zkušenosti a pozitivním aspekty výchovného snažení, které pak v partnerském dialogu nad konkrétními výchovnými situacemi s rodiči rozvíjí. Přístup k rodině a k rodičům je zde velmi přátelský, respektující a podporující a spadá do sociálně pedagogické komunitní práce s rodinou, během které je zásadní snaha propojování jednotlivých organizací služeb pro rodiče a děti v dané lokalitě. V Německu profesionálové v oblasti pedagogiky dětství vnímají rodiče jako partnery ve společném úsilí podpory socializace a zdravého vývoje dítě a jeho integrace do společnosti. Cílem podpory je prevence sociální izolace rodičů pečujících o své děti a jejich participace na společenském dění komunity, jenž vytváří situace podporující vnitřní zdroje rodičovství a sociální síť vztahů, do kterých se mohou zapojovat.

U nás je rodinné vzdělávání a poradenství činnost zastávaná většinou odborníky z oborů psychologie, psychoterapie, pedagogiky či sociální práce. Často se jedná se o expertní přístup optikou problému. Ale je tu také pár profesionálů, kteří mají sociálně pedagogický přístup primárně rozvíjející zdroje a dovednosti, ale velmi poskrovnu. Netočí se jen kole problémů. Spíše společně s rodiči vedou partnerský dialog nad průběhem a významem konkrétních výchovných situací. Účastníci kurzů si sami definují a diskutují nad pojmy jako je svoboda, hranice, řád, autorita, poslušnost, disciplína a vedou nad nimi diskusi vnímaje je v kontextu podmínek dnešní doby a životní situace rodin. Rozvíjí se diskuse nad otázkami vnímání hranic, autority a svobody. Co znamená nastavovat hranice ve výchově, co se jimi dítě učí, kdy jsou potřebné a kdy naopak ne. Ilustruje se práce s nastavováním hranic ve výchově na konkrétních výchovných situací ze života. Rodinné vzdělávání jde tak v partnerském dialogu za pozitivní zkušeností účastníků, kterou dále rozšiřuje. Hlavně zde nesoustředí primárně na to, že se nedaří a proč, a jaké důsledky z toho plynou pro vývoj dítěte. To by rodiče spíše znejistilo.

V Německu je rodinné vzdělávání nabízeno v rámci sociálních služeb, a současně spadá do dalšího vzdělávání dospělých a je součástí pedagogických věd. Jedná se o multidisciplinární obor, který nabízí vzdělávání rodičů v obecných otázkách výchovy.  Působení je primárně preventivní bez zaměření na předcházení konkrétních potíží. Je zacíleno obecně na rodinu a rodinné vztahy. Tak že nereaguje na řešení konkrétního problému jako například poradenství či terapie. Tím se od poradenství zásadně liší. Je nabízeno ideálně zdarma a bez nutnosti objednání se. Rodiče mají možnost se rozhodnout tady a teď, zda se zúčastní, kdy nemusí složitě plánovat a registrovat se. Čímž se zvyšuje přístupnost rodinného vzdělávání pro všechny rodiče.

 Rodinné vzdělávání je doprovázení rodičů na základě vědeckých důkazů. A to z toho pohledu, že informace, které pedagogové předávají, se opírají o akademické poznatky vývojové psychologie, základních principů pedagogiky a jiných vědních disciplín. Na druhou stranu se zde realizuje mnoho výzkumných studií v oblasti vzdělávacích potřeb rodičů, jejich přístupu ke vzdělání, toho, co jim brání v účasti vzhledem ke kontextu specifických sociokulturních a ekonomických podmínek života rodiny. Jejich poznatky pak inovují praxi rodinného vzdělávání, která se upravuje a nastavuje tak, aby rodinné vzdělávání bylo maximálně přístupné široké rodičovské veřejnosti. Tak že upravují formu setkávání rodičů, obsah, čas i místa dostupnosti, kdy se rodinné vzdělávání realizuje v mateřských školách, základních školách, no zkrátka všude tam, kam jsou rodiče zvyklí chodit, tam kde znají profesionály a jsou s nimi v dlouhodobém kontaktu, čímž se zvyšuje ochota rodičů k účasti.

V tomto pojetí je také můj výzkum Informační zdroje současného rodičovství a jejich vliv na budování výchovné strategie, jehož výsledky pomohou porozumět vzdělávacím potřebám a informačnímu chování rodičů v České republice ale také podporujícímu potenciálu informačních zdrojů o výchově a rodičovství. Doufám, že se sesbírá hodně dotazníků a výzkum tak pomůže také k inovace nabídky rodinného vzdělávání u nás. S paní koordinátorkou rodinného centra Dobríšek integrujeme prvky rodinného vzdělávání v Německu do praxe na Dobříši. Tak například síťování služeb jednotlivých organizací.

Více informací a dotazník naleznete pod QR kódem níže a pod obrázkem v PC.