Rodinné vzdělávání v Německu

(Familienbildung)

Na výcviku terapie pevným objetím podle etiky PhDr. Jiřiny Prekopové jsme se ve třetím roce jeho konání seznámili s preventivně edukačním konceptem empatického rodičovství „Škola lásky v rodině“. Jednalo se o osvětu rodičovské veřejnosti v oblasti pěstování rodinných vztahů s láskou bez podmínek, s podporou správné emoční komunikace a vědomého pěstování rodinných vztahů, a správné emoční komunikace v souladu s řádem rodinných vztahů podle Berta Helingera. Tento koncept mě oslovil především, a tak se již více než patnáct let věnuji rodinnému vzdělávání a poradenství, jenž jsem se měla možnost na psychoterapeutickém výcviku vedle terapeutické práce s rodinou naučit .

Jiřina Prekopová musela za totality emigrovat do Německa, kde žila třicet let. Zde působila v prostředí, kde se již od roku 1917 rozvíjí samostatný obor rodinné vzdělávání, jenž založil vynálezce mateřských škol Fröbel a z jehož poznatků také čerpala Marie Montessori. V současné době je tento úžeji pojatý akademický obor součástí pedagogiky dětství, jenž se od roku 2010 vyučuje na vysokých školách. Jeho absolventi mohou pracovat například v rodinných centrech, jeslích či v mateřských školách a v centrech rodinného vzdělávání. Jeho teoretické základy se nápadně podobají empatickému rodičovství podle Jiřiny Prekopové, který nám Jiřina Prekopová představila jako preventivně edukativní koncept určený rodičovské veřejnosti, jenž může pomoci předejít prohlubování konfliktů, které již nelze pojmout slovy. Což vypadá tak, že jsou na sebe partneři v komunikaci naštvaní, ale už neví ani proč. Je mezi nimi vztek a důvodem ke konfliktu, hádce, je každá maličkost, která je vlastně zástupným problémem. Anebo se dohadují a hádají stále dokola a debaty nikam nevedou. Důvodem mohou být nevyřešené konflikty, konflikty v důsledku narušeného řádu rodinných vztahů, anebo transgenerační přenos emocí.  Cílem rodinného vzdělávání, je posílit rodičovskou sebejistotu, podpořit dovednost pracovat s emocemi, podpora komunikace zejména rozumem, kdy se snažíme nahlédnout na situaci svých nejbližších skrze ověřené poznatky ohledně vývojových stádií dítěte a sociokulturních podmínek a dynamiku rodinných vztahů. Cílem je podpora rodičovské sebejistoty, aby se výchova stala důsledná a zároveň více vnímavá ke svým potřebám, očekáváním a emocím ve výchově a potažmo k potřebám a emocím potomka. V

V Německu je již od prvopočátku oboru pojata podpora, vzdělávání a péče o rodiny sociálně pedagogicky. Což značí přístup, který není primárně zaměřen na problémy a nedostatky, ale především si všímá a rozvíjí zdroje, hodnoty, zkušenosti a pozitivním aspekty výchovného snažení, které pak v partnerském dialogu nad konkrétními výchovnými situacemi s rodiči rozvíjí. Přístup k rodině a k rodičům je zde velmi přátelský, respektující a podporující a spadá do sociálně pedagogické komunitní práce s rodinou, během které je zásadní snaha propojování jednotlivých organizací služeb pro rodiče a děti v dané lokalitě. V Německu vnímají profesionálové rodiče jako partnery ve společném úsilí podpory socializace a zdravého vývoje dítě a jeho integrace do společnosti. Cílem podpory je integrace a participace rodičů na společenském dění komunity, jenž vytváří situace podporující vnitřní zdroje rodičovství a sociální síť vztahů, do kterých se mohou zapojovat.

U nás je rodinné vzdělávání a poradenství činnost zastávaná většinou odborníky z oborů psychologie, psychoterapie, pedagogiky či sociální práce. Často se jedná se o expertní přístup optikou problému. Ale je tu také pár profesionálů, kteří se speciálně této činnosti věnují ale jejich přístup je systemický, sociálně pedagogický. Netočí se jen kole problémů. Spíše společně s rodiči vede dialog nad výchovnými situacemi, účastníci kurzů si definují, jak vnímají a jak pracují s jednotlivými aspekty výchovy jako je svoboda, hranice, řád, autorita, poslušnost, disciplína a přitom rodiče povzbuzuje, všímá si jejich dovedností znalostí a zkušeností i zdrojů a rozvíjí pozitivní aspekty výchovy. Nesleduje se, zda se nedaří a proč, a jaké důsledky z toho plynou pro vývoj dítěte. To by primárně rodiče ještě více znejistilo. V rodinném vzdělávání se rozvíjí diskuse nad otázkami, jak vlastně vnímáme hranice, co jsou to hranice ve výchově, co děti učí. Ilustruje se práce s nastavováním hranic ve výchově na konkrétních výchovných situací ze života. Rodinné vzdělávání tak jde v partnerském dialogu za pozitivní zkušeností účastníků, kterou dále rozšiřuje.

V Německu je rodinné vzdělávání nabízeno v rámci sociálních služeb, a současně spadá do dalšího vzdělávání dospělých a je součástí také pedagogických věd. Jedná se o multidisciplinární obor, který nabízí vzdělávání rodičů v obecných otázkách výchovy.  Působení je primárně preventivní bez zaměření na předcházení konkrétních potíží. Je zacíleno obecně na rodinu a rodinné vztahy. Tak že nereaguje na konkrétní problém jako například poradenství a terapie a tím se od těchto služeb zásadně liší. Je nabízeno ideálně zdarma a bez nutnosti objednání se. Rodiče mají možnost se rozhodnout tady a teď, zda se zúčastní, kdy nemusí složitě plánovat a registrovat se.

 Rodinné vzdělávání je doprovázení rodičů na základě vědeckých důkazů. A to z toho pohledu, že informace, které pedagogové předávají se opírají o akademické poznatky vývojové psychologie, základních principů pedagogiky a jiných vědních disciplín. Na druhou stranu se zde realizuje mnoho výzkumných studií vzdělávacích potřeb rodičů, jejich přístupu ke vzdělání, toho, co jim brání v účasti vzhledem ke kontextu specifických sociokulturních a ekonomických podmínek života rodiny. Jejich poznatky pak inovují praxi rodinného vzdělávání, která se upravuje a nastavuje tak aby rodinné vzdělávání bylo maximálně přístupné široké rodičovské veřejnosti. Tak že upravují formu setkávání rodičů, obsah, čas i místa dostupnosti, kdy se rodinné vzdělávání realizuje v mateřských školách, základních školách, no zkrátka všude tam, kam jsou rodiče zvyklí chodit, tam kde znají profesionály a jsou s nimi v dlouhodobém kontaktu, čímž se zvyšuje ochota rodičů k účasti.

A v tomto pojetí je také můj výzkum Informační zdroje současného rodičovství a jejich vliv na budování výchovné strategie, jehož výsledky pomohou porozumět vzdělávacím potřebám a informačnímu chování rodičů v České republice. Kdy také hledá odpovědi na otázky, jakým způsobem ovlivňují informační zdroje o výchově výchovné postoje rodičů a volbu výchovných intervencí.

Ráda bych vás tou cestou poprosila o vyplnění dotazníku informačních zdrojů o výchově, na který je proklik níže, anebo se můžete do dotazníku dostat v mobilním telefonu přes QR kód. Výsledky výzkumu i celá disertační práce bude po její obhajobě uveřejněna zde na webu i na stránkách FFUK, kde jsou v digitální podobě uveřejněny všechny závěrečné práce i s hodnocením.

Vyplňte dotazník ve vašem PC: https://www.click4survey.cz/s4/58743/67992a75 a nebo v mobilu přes QR kód.

Článek k disertační práci, přehledová studie o informačních zdrojích současného rodičovství:

Neubauerová, K. (2022). Informační zdroje moderního rodičovství: Z čeho rodiče čerpají informace o rodičovství. Pedagogika, 72(3). Dostupné z file:///C:/Users/sestracdz05/Downloads/2121-Text%20%C4%8Dl%C3%A1nku-12899-1-10-20221114%20(9).pdf